Dort

M.Š. / T.K. (c) 1996
    Vysoko nad město před smutkem utíkám, nějakej smysl
svýho pachtění hledám. Mrazivej vítr mě žene ostruhama. To bych rád věděl,
jestli jsi taky tak sama.
    Stovky oken a lamp svítí tam v údolí. Stovky hvězd
na obloze v očích mě zabolí. Ten chytrej pán z knížky by mě málem splet,
ale já už vidím, co je zač tenhleten svět!
    - Narozeninovej dort se svíčkama... Nic víc, nic míň!
    Dvě věci na světě za něco stojí, jediný projevy života.
Dvě rány, co se nezahojí - jen zrození a umírání.
    Holka ty jsi věčně tak nespokojená. Neklidná, nešťastná,
neukojená. A vzduch je plnej nedokončenejch vět: "Co ti může dát tenhleten
svět?"
    A jednou navečer, až se bude stmívat, vyjdem si
na Petřín a budem se dívat, jak svítí město, co nám u nohou leží. A potom
poznáš sama, vo co tu běží!
    -Polorozpadlej hřbitov o dušičkách... Nic víc, nic
míň!
    -Narozeninovej dort o dušičkách, polorozpadlej hřbitov
se svíčkama...
    Dvě věci na světě za něco stojí, jediný projevy života,
dvě rány, co se nezahojí - jen zrození a umírání. - Jen zrození a umírání
a znovuzrození!