prorock

M.Š. / T.K., Dáša Taschnerová (c) 1996
    Další den probouzí mě chlad. Chce se mi strašně,
strašně spát. Kam dohlídnu, je jenom temnota. Ráno či večer, ráno či večer?
Den mýho života...
    "Čím víc se bojíš, tím větší důvod ke strachu máš!!!"
    Pominulo kouzlo noci, má nálada není v mé moci. Mám
strach z nicoty a to mě drtí, když je mi narození jenom odročením rozsudku
smrti...
    "Čím víc se bojíš, tím větší důvod ke strachu máš!!!"
    "Mám strach, že utrpení je jenom utrpení, bez důvodu
a vyřešení. Že utrpení je jenom utrpení, bez důvodu a vyřešení."
    Ten pocit tě někdy pohltí - máš strach, když mluvíš
o smrti. Však mnohem větší strach máš z života . Je to marná štvanice,
konečná stanice je zase prázdnota!
    "Přece tu musí někde být ten, kdo svět roztočil,
a zas ho zastaví. Ať mi řekne, jak mám žít, už mě to tu takhle vůbec nebaví!
Musí nad námi být ten, kdo to jednou zase všechno zastaví. Bože řekni,
jak mám žít - už mě to tu takhle nebaví..."