prorock

M.Š. (c) 1998
Ptáci letí do oblak a jejich křídla kreslí kruhy. Čekám tu na soumrak, kdy rosa chladí ve tváři.
Tužkou ze zlata tvořím všechny barvy duhy - ať si je třeba hranatá, jen když se podaří.
Hlavu zakloněnou pod tou modrou stěnou, vzpomínky si se mnou hrají na honěnou.
Někdo ztratil sebe a obarvil nám nebe, tu duhu namaloval pro Tebe.

Ptáci letí do oblak a jejich křídla kreslí kruhy. Čekám tu na zázrak a jsem Ti kousek blíž.
Nad hlavou havrani, počítám všechny barvy duhy, bereš ji do dlaní a snad to pochopíš.
Hlavu zakloněnou pod tou modrou stěnou, vzpomínky si se mnou hrají na honěnou.
Někdo ztratil sebe a obarvil nám nebe, tu duhu jsem namaloval pro Tebe…