prorock

M.Š. / T.K. (c) 1997
     "Bojím se, když zapírám svou pýchu. Stydím
se -- "Adam" po prvním hříchu."
     Z Kainova zahanbení tajnej vzdor vzešel, ostrej
kámen  do dlaně se tak krásně vešel... "Už je to tady, zrodil se děs!
Kain zabil bráchu, krev volá do nebes."  Strašná je první smrt. Po
ní už každá. Žeň smrti začala: "Stala se vražda!!!"
     "Hloupej Kaine, vždyť přece slušný lidi neřvou
a nevražděj, tiše se nenávidí. Dnes každej umí zdvořile se smát, jenže
láska, odpuštění -- no, vo tom si nech zdát." - "Už je to tady, zrodil se
děs! Kain zabil bráchu, krev volá do nebes." Strašná je první smrt. Po
ní už každá. Žeň smrti začala: "Stala se vražda!!!"
     Jak můžeš tvrdit: "Boha není! Jinak by nedopustil
tolik zlýho. Násilí, války, utrpení..."  Stačí když říkáš: "Cožpak já
jsem strážcem bratra svýho?"
     Jazyk je zbraň a v pohledech zabíjení, když
nad tvým hněvem slunce zapadlo. "Asi budu taky z Kainova pokolení. Nahlas
to nepřiznám -- Dál hraju divadlo!"
     "Už je to tady" -- přečtu si noviny. "KAIN
ZABIL BRATRA" v rubrice Zločiny. Že touhle neláskou svý děti kojím. Do
srdce vstoupil hřích. "Toho se bojím!!!"