prorock

V Praze je most, kam lidi občas choděj na čtyři sekundy se proletět… Pokud to chápu dobře, je myšlen Nuselský most. Dnes jsem, ale v rádiu slyšela, že z tohoto mostu opět skočil nějaký sebevrah… Kam se tedy ztratil ten nápis?? A pokud tam nikdy nebyl, nestálo by za to, v tomto případě podlehnout sprejerství a napsat ho tam??

čau traceynko, reaguju až teď… Nápis “Ježíš tě miluje” na Nuseláku opravdu byl, skutečně jsem ho tam našel, když jsem se procházel ve velice špatném rozpoložení (byť jsem se nechystal skákat! Protentokrát…). Nápis mě tehdy docela potěšil, i když mě nepřesvědčil o tom, že by to bylo skutečné řešení problému se sebevrahy. Ale každý pokus dobrý, ne? Tudíž ta písnička je celkem autentická. Já jsem tam pod mostem dlouhou dobu bydlel, měl jsem to tak říkajíc “z první ruky”. Jednou jsem třeba zažil happyend, kdy jsem se tam zastavil (celkem v časové tísni) a s chabou vírou se modlil, a nakonec se onen člověk nechal záchranáři přesvědčit, ale jindy zase Marek, který šel právě za mnou, přímo mluvil s člověkem, který už byl na druhé straně plotu a dotyčný stejně skočil… Ježíš nechytá lidi za ruku a jeden z projevů svobody člověka je i tato krajní možnost sáhnout na svůj život. Osobně si myslím, že nápis není nic proti ničemu (dost lidí to popudí, ale co…), ale rozhodnutí skočit má nějakou historii a možná, že právě tady je víc možností. Nepochybuju totiž, že každý z nás ve svém blízkém okolí má minimálně jednoho člověka, který je v takovém nebezpečí. To není návod k mesiášství nebo braní zodpovědnosti za druhého! Myslím ale, že o krok dál než nápis je všímat si lidí, dát jim kus času, nabídnout trochu optimismu, nebo sdílet jejich trápení… Tož tak. tomK

ahoj, připojuji se, ten nápis tam fakt byl. Zub casu a kyselých dešťů v této lokalitě pracuje rychle, ale já jsem tam ty slova četla ve chvílích, kdy mi bylo hodně těžko a kdybych nebyla srab a byla víc fyzicky namakaná… Byla jsem v té době “křesťan”, ale zdálo se mi, že je ten Bůh, v kterého se snažím věřit, ukrutně daleko a rozhodně nevidí to zoufalství, pro které jsem se procházela po tomto mostě a ne raději po krásném Vyšehradu. A ještě pro úplnost, na zábradlí byl nápis: Ježíš Tě miluje a může Tě obejmout svojí láskou”… A to mě hodně dostalo. V té naší matičce Praze té lásky moc není a já jsem byla za toho sprayera strašně vděčná, že to tam napsal. Nápisy smývá déšť, ale co mě udivuje, tu lásku Ježíše k nám ne. Tu mi spíš déšť připomíná :-) BTW - neuděláme nějaký prorockový koncertík blízko toho mostu, když už nám ho ta supr písnička připomíná? Třeba v létě v parku pod mostem…