prorock

Světla zář, v obzoru trhlina,
oheň plá, přichází hodina

Polnic zní tón, andělů baryton.
Pára stoupá, ráno jen pára stoupá z lesů

Město zřím z bílého kamení.
V bráně muž otvírá pocestným.

Pára stoupá (a zmizí), ráno pára stoupá z lesů.
Ty k ní se přidáš (jsi pára), zbydu já, pár zpřetrhaných snů.

Jen koutkem oka,
jen koutkem oka, jen jako v zrcadle, jak v hádance
Jen koutkem oka, zahlíd jsem, co chystáš,  
jen koutkem oka, zahlíd jsem cos pro nás všechno připravil.        
Na stéblech trávy, na stéblech trávy,  zůstal zlatý odlesk darovaných chvil, 
jen koutkem oka...

Pára stoupá (a zmizí), ráno pára stoupá z lesů ...
Pára stoupá (a zmizí)    /    Jen koutkem oka ...